Nejstarším způsobem konzervace, známým již několik tisíc let, je sušení. Takto je možné spolehlivě uchovat ovoce, zeleninu, houby, masa, bylinky i koření a kromě toho také květiny pro dekoraci. Při sušení se zachová nejvíce vitaminů, minerálních látek i bílkovin. Abychom kvalitu surovin nesnížili, snažíme se je usušit správně. Ideální jsou klasická vyhřívaná sušárna, jakou využívali naši předkové, i moderní elektrická sušička s elektronickou regulací teploty. Ta nejen kvalitně suší, ale i účinně odvětrává odpařenou vlhkost, aby suroviny nezačaly plesnivět. Některé hospodyňky ještě stále suší na plechu v troubě nebo na lískách nad kamny, na půdě či na slunci, ale ne vždy úspěšně.
1., Použijeme výhradně čerstvé a vyzráté kvalitní suroviny, které nesmí být mechanicky poškozené nahnilé ani plesnivé.
2., Suroviny omyjeme, necháme okapat, vykrájíme semeníky, odstraníme stopky a některé druhy ovoce i zeleniny podle potřeby oloupeme.
3., Drobné ovce nebo zeleninu můžeme sušit v celku, větší kousky krájíme na plátky nebo hranolky silné asi 5 mm na čtvrtky nebo osminky.
4., Při sušení musí kolem surovin proudit stále suchý vzduch, proto je velmi důležité zajistit větrání . Na odvětrávání vlhkosti musíme dbát zejména při sušení v troubě, proto ji po celo dobu sušení necháváme mírně pootevřenou.
5., Teploty sušení se mají podle různých druhů pohybovat od 30 do zhruba 60°C, aby si suroviny zachovaly barvu, vůní vitaminy a další cenné látky. Stav sušení průběžně kontrolujeme a podle potřeby dobu prodloužíme.
6., Správně usušené potraviny obsahují nejvíce 5% vody a jsou při zmačknutí mezi prsty pružné – nesmí z nich však přitom vytékat šťáva. Zachovají si až 80% vitaminů a stopových prvků. Některé, jako houby, banány, kokos, natě a bylinky, mají být po sušení křehké, lámavé a na dotech chrastivé. Doba sušení nesmí být delší, než je nezbytně třeba – snižuje se pak obsah vitaminů a celkově i kvalita potravin.
7., Některé druhy ovoce (např. Jablka, hrušky, banány) musíme před sušením ponořit asi na 5 minut do vody s citronem (na litr vody šťáva ze dvou až tří citronů – podle jejich velikosti), aby nezhnědly.
8., Usušené ovoce si zachová třetinu až dvanáctinu své původní hmotnosti. Např. Z 10 kg, čerstvých jablek, broskví, meruněk, nebo švestek získáme 1,5 až 2 kg sušeného ovoce při teplotě sušení 50 – 55°C a délce sušení 8 – 24 hodin. Záleži na druhu a jeho šťavnatosti nebo velikosti kousků. Nejrychleji se usuší jablka, hrušky, dýně a borůvky.
9., U zeleniny se průměrně získá z 10 kg čerstvé 1 až 2 kg usušené suroviny. Suší se rovněž při teplotě 50 až 55°C a délka závisí na velikosti a síle nakrájené zeleniny – asi 4 až 12 hodin. Některé druhy (napr. Fazolky, mrkev, listovou zeleninu, květák kedlubny, kukuřici, cibuli) je nutné před sušením upravit blanšírováním ve vroucí vodě (3 až 5 minut) a zchlazením ve studené vodě.
10., Potraviny při sušení klademe na podložku (rošt či síto) vždy jen v jedne vrstvě, aby k nim mohl rovnoměrně vzduch. Totéž platí také o bylinách, květech a natích, jež sbíráme za suchého počasí a sušíme bez přístupu světla při teplotě 35 až 40°C po dobu 4 až 6 hodin – vždy jednotlivé druhy samostatně. Pak je uskladníme v uzavřených sklenicích nebo plátěných sáčcich. Pokud chceme připravit směs bylin nebo květin apod., mícháme jednotlivé suroviny až po usušení. ©
