Sestává z kombinace papriček chilli a různých druhů mletého koření, které se přidává ke zjemnění, používá se ke kořenění rybích a zeleninových pokrmů, gulášů, salátů a podobně, propůjčuje pokrmům pikantnost. ©

Prodávají se v celku nebo nahrubo posekané, celé sušené lusky se mohou namáčet ve vodě a pak v kuchyni používat jako čerstvé. Jsou velmi ostré. ©

Tvoří je směs nejméně tří druhů meltého koření, složení karí tvoří například kurkuma, kardamom, muškátový květ a ořech, nové koření koriandr, kmín, hřebíček, skořice, pepř, paprika, kayenský pepř a jiné. ©

Kayenský pepř aneb papričky chilli jsou lusky drobnoplodých druhů paprik, můžeme je nakládat do octa a oleje, ochucujeme jimi polévky, ryby a maso, omáčky a zálivky, mají příznivý vliv na trávení, sušené lusky se melou na práškovitý kayenský pepř. ©

Pro 4 osoby oddělíme vejce. Smícháme žloutek, 50 g mouky, 4 lžíceminerální vody a špetku soli. Necháme 30 minut odpočinout. Omyjeme a osušíme 4 lístky šalvěje a meduňly a svazek petrželky. Do těsta přimícháme ušlehaný bílek. Rozehřejeme 250 ml oleje.

Mixérem ušleháme do pěny 2 lžíce zakysané smetany, lžičku hořčice, na špičku nože křenu, sůl, pepř špetku cukru, lžíci citronové šťávy a řeřichu z květináčku. Bylinky namočíme v těstíčku, necháme okapat a dozlatova osmažíme v rozehřátém oleji.

Troubu předehřejeme na 75° C. Přebytečný tuk z osmažených bylinek necháme vsáknout do papírového uborusku a udržujeme je v troubě teplé. Podáváme s řeřichovou. Smažené bylinky jsou vhodné jako předkrm k hovězím plátkům k hovězím plátkům s rajčatovým pyré.

©

Mimořádně posilující a aromatická – účinné látky a léčebné využití, kořeny a plody obsahují éterické oleje, třísloviny a hořčiny, pozitivně působí na zažívání, lidové léčitelství používá odvar z kořene při kataru průdušek a bronchitidě, je vhodná ke koupelím a kloktání.
Nákup – sušené listy a semena koupíme v líkárnách.
Uchování – kandované stonky v alobalu na chladném suchém místě mimo chladničku, sušené – lodyhy a semena na suchém místě.
Použití v kuchyni – kandované lodyhy ke zdobení moučníků, listy jsou použitelné čerstvé, kandované i sušené – čerstvé ovařené mladé výhonky přidáváme do zeleninových salátů a pudinků, lodyhy a sušená semena se hodí k ochucení džinu, vodky a vermutu, jsou i součástí likérů (benediktinka, chartreuska). ©

Tato dvouletá bylina se pěstuje pro kořen (petržel kořenová) a pro nať (petržel kadeřavá neapolská) a kvete až ve druhém roce. Vysévá se brzy zjara, protože dlouho klíčí, poměrně dobře však snáší mráz. Vyžaduje kyprou humózní půdu. Kořenová petržel se nepřesazuje, ale protrhává. Kadeřavou petržel můžeme přesazovat a pěstovat i v květináči na okně. Petržel je zdravé zelené koření, které se dobře uplatní v mnoha pokrmech. Nesmíme to s ní ale přehánět – doporučená dávka je lžíce sekané nati za den, ve větším množství může apiol obsažený v silici způsobit překrvení, bolest hlavy a malátnost. Kromě silic obsahuje petrželová nať hodně vitaminů, flavonoidy a také např. železo a hořčík. Má antiseptické účinky. Jako podpůrný prostředek se bylina uplatňuje při nemocech ledvin a močové měchýře, je zastoupena v urologických čajích jako močopudný prostředek. Užívá se i zevně, jako nálev k osvěžení vlasů i jako kondicionér. Přidává se do pleťové vody a pleťových masek – k osvěžení a zesvětlení suché pleti. Petrželovými lístky zdobíme obložené mísy.
Svazek petrželky, kterou chcete použít ke zdobení chlebíčků či salátů, vložte do sklenice vody a postavte alespoň na 2 hod. do lednice. To můžete udělat se všemi bylinkami, které mají být n talíři svěží a krásné. Tato studené lázeň prospěje i hlávkovému salátu.

©

Vytrvalá bylina tvořící trsy dřevnatých stonků hustě prorostlých stříbřitými listy je typická drobounkými, jasně žlutými kulatými kvítky v latovitých květenstvích. Pelyněk je právem symbolem hořké chuti. Je nenáročný na pěstování, množí se dělením trsů i stonkovými řízky. Má rád vápenitou půdu a slunná stanoviště. V přírodě je nejběžnější pelyněk černobýl, na zahrádkách pak pelyněk brotan s jemnými koprovitými listy. Pozor pelyněk nikdy nevysazujte do bylinkové zahrádky ani do těsné blízkosti okrasných nebo užitkových rostlin – tujon, obsaženy v silici pelyňku by mohl nepříznivě působit na jejích růst. Kromě silic obsahuje bylinka hlavně hořčiny. Pro léčivé účely se užívá nezdřevnatělá část nati, která se suší. Pelyněk účinné působí proti žaludeční potížím, při poruchách trávení, proti průjmu a křečím. Má i dezinfekční účinky, nesmí se však ve velkém množství používat v těhotenství. Je nepostradatelnou součástí hořkých bylinných likérů, vyrábí se z něj absint. V kuchyni se přidává pouze po špetkách do nádivek nebo k pečeným tučným masům, většinou ve směsi s jinými bylinkami. Vyluhovaný extrakt je dobrým dezinfekčním prostředkem. Pelyněk odpuzuje hmyz a působí proti parazitům. Po usušení se šedostříbřité listy výborně uplatní v suchých květinových vazbách. Rozkvetlé stonky jsou krásné v živých kyticích, ale po usušení se drolí. ©

Oblíbenou vytrvalou bylinku s jemnou cibulovou chutí používáme především čerstvou. Abychom ji měli stále po ruce, můžeme ji snadno pěstovat i v květináči za oknem. Množí se semeny nebo dělením trsů. Odrostlou zavadající nať úplně seřízneme, aby se pažitka mohla opět brzy zazelenat novou nati. Poupaty a květy zdobíme různé pokrmy. Pažitka má vysokou biologickou hodnotu, obsahuje éterické oleje, vitaminy C, B a karoten, dále vápník, draslík, fosfor a železo. Patří do salátů a pomazánek, polévek a omáček. Pokrájenou pažitkou lze zdobit většinu slaných jídel, také ji můžeme smíchat s jinými bylinkami (koprem, saturejkou, dobromysli, petrželkou, kerblíkem, tymiánem, bazalkou)m a tak připravit několik druhů a chutí tvarohových pomazánek. Není vhodná k sušení, ale dá se dobře mrazit. ©

Pampeliška roste na celém světě a patří mezi uznávané léčivky. Cenné látky, především množství inzulinu, který se uplatňuje při léčení cukrovky, jsou obsaženy hlavně v kořenu. Ten se sbírá v březnu a dubnu, ještě před květem. V té době se sbírají listy, které obsahují hořčiny, třísloviny, minerální látky, hojně vitaminu C s provitaminu A. Pampelišková nať se užívá ve formě nálevu, z kořene se vaří odvar. Kořeny neloupeme, ale důkladně vydrhneme kartáčkem. Odvar pomáhá jako diuretikum, při žaludečních a žlučníkových potížích, i jako podpůrný odvodňovací prostředek. Čerstvé listy se přidávají do salátům z květu se připravuje skvělý med, vhodný k doslazovaní čajů. Při poranění roní pampeliška hořkou bílou tekutinu, která způsobuje hnědé skvrny na pokožce i oděvu. ©