kuchařka » Koření, bylinky, olej a ocet

Chilli prášek

vcielkaisr — Tue, 03 Feb 2009 21:18:46 +0000

Sestává z kombinace papriček chilli a různých druhů mletého koření, které se přidává ke zjemnění, používá se ke kořenění rybích a zeleninových pokrmů, gulášů, salátů a podobně, propůjčuje pokrmům pikantnost. ©

Sušené papričky chilli

vcielkaisr — Tue, 03 Feb 2009 21:16:55 +0000

Prodávají se v celku nebo nahrubo posekané, celé sušené lusky se mohou namáčet ve vodě a pak v kuchyni používat jako čerstvé. Jsou velmi ostré. ©

Karí

vcielkaisr — Tue, 03 Feb 2009 21:12:46 +0000

Tvoří je směs nejméně tří druhů meltého koření, složení karí tvoří například kurkuma, kardamom, muškátový květ a ořech, nové koření koriandr, kmín, hřebíček, skořice, pepř, paprika, kayenský pepř a jiné. ©

Chilli

vcielkaisr — Tue, 03 Feb 2009 21:10:17 +0000

Kayenský pepř aneb papričky chilli jsou lusky drobnoplodých druhů paprik, můžeme je nakládat do octa a oleje, ochucujeme jimi polévky, ryby a maso, omáčky a zálivky, mají příznivý vliv na trávení, sušené lusky se melou na práškovitý kayenský pepř. ©

Smažené bylinky v těstičku s řeřicovým krémem

vcielkaisr — Mon, 02 Feb 2009 22:31:07 +0000

Pro 4 osoby oddělíme vejce. Smícháme žloutek, 50 g mouky, 4 lžíceminerální vody a špetku soli. Necháme 30 minut odpočinout. Omyjeme a osušíme 4 lístky šalvěje a meduňly a svazek petrželky. Do těsta přimícháme ušlehaný bílek. Rozehřejeme 250 ml oleje.

Mixérem ušleháme do pěny 2 lžíce zakysané smetany, lžičku hořčice, na špičku nože křenu, sůl, pepř špetku cukru, lžíci citronové šťávy a řeřichu z květináčku. Bylinky namočíme v těstíčku, necháme okapat a dozlatova osmažíme v rozehřátém oleji.

Troubu předehřejeme na 75° C. Přebytečný tuk z osmažených bylinek necháme vsáknout do papírového uborusku a udržujeme je v troubě teplé. Podáváme s řeřichovou. Smažené bylinky jsou vhodné jako předkrm k hovězím plátkům k hovězím plátkům s rajčatovým pyré.

Andělika

vcielkaisr — Sat, 17 Jan 2009 19:26:53 +0000

Mimořádně posilující a aromatická – účinné látky a léčebné využití, kořeny a plody obsahují éterické oleje, třísloviny a hořčiny, pozitivně působí na zažívání, lidové léčitelství používá odvar z kořene při kataru průdušek a bronchitidě, je vhodná ke koupelím a kloktání.
Nákup – sušené listy a semena koupíme v líkárnách.
Uchování – kandované stonky v alobalu na chladném suchém místě mimo chladničku, sušené – lodyhy a semena na suchém místě.
Použití v kuchyni – kandované lodyhy ke zdobení moučníků, listy jsou použitelné čerstvé, kandované i sušené – čerstvé ovařené mladé výhonky přidáváme do zeleninových salátů a pudinků, lodyhy a sušená semena se hodí k ochucení džinu, vodky a vermutu, jsou i součástí likérů (benediktinka, chartreuska). ©

Petržel

vcielkaisr — Tue, 23 Dec 2008 20:58:44 +0000

Tato dvouletá bylina se pěstuje pro kořen (petržel kořenová) a pro nať (petržel kadeřavá neapolská) a kvete až ve druhém roce. Vysévá se brzy zjara, protože dlouho klíčí, poměrně dobře však snáší mráz. Vyžaduje kyprou humózní půdu. Kořenová petržel se nepřesazuje, ale protrhává. Kadeřavou petržel můžeme přesazovat a pěstovat i v květináči na okně. Petržel je zdravé zelené koření, které se dobře uplatní v mnoha pokrmech. Nesmíme to s ní ale přehánět – doporučená dávka je lžíce sekané nati za den, ve větším množství může apiol obsažený v silici způsobit překrvení, bolest hlavy a malátnost. Kromě silic obsahuje petrželová nať hodně vitaminů, flavonoidy a také např. železo a hořčík. Má antiseptické účinky. Jako podpůrný prostředek se bylina uplatňuje při nemocech ledvin a močové měchýře, je zastoupena v urologických čajích jako močopudný prostředek. Užívá se i zevně, jako nálev k osvěžení vlasů i jako kondicionér. Přidává se do pleťové vody a pleťových masek – k osvěžení a zesvětlení suché pleti. Petrželovými lístky zdobíme obložené mísy.
Svazek petrželky, kterou chcete použít ke zdobení chlebíčků či salátů, vložte do sklenice vody a postavte alespoň na 2 hod. do lednice. To můžete udělat se všemi bylinkami, které mají být n talíři svěží a krásné. Tato studené lázeň prospěje i hlávkovému salátu.

Pelyněk pravý

vcielkaisr — Tue, 23 Dec 2008 19:34:08 +0000

Vytrvalá bylina tvořící trsy dřevnatých stonků hustě prorostlých stříbřitými listy je typická drobounkými, jasně žlutými kulatými kvítky v latovitých květenstvích. Pelyněk je právem symbolem hořké chuti. Je nenáročný na pěstování, množí se dělením trsů i stonkovými řízky. Má rád vápenitou půdu a slunná stanoviště. V přírodě je nejběžnější pelyněk černobýl, na zahrádkách pak pelyněk brotan s jemnými koprovitými listy. Pozor pelyněk nikdy nevysazujte do bylinkové zahrádky ani do těsné blízkosti okrasných nebo užitkových rostlin – tujon, obsaženy v silici pelyňku by mohl nepříznivě působit na jejích růst. Kromě silic obsahuje bylinka hlavně hořčiny. Pro léčivé účely se užívá nezdřevnatělá část nati, která se suší. Pelyněk účinné působí proti žaludeční potížím, při poruchách trávení, proti průjmu a křečím. Má i dezinfekční účinky, nesmí se však ve velkém množství používat v těhotenství. Je nepostradatelnou součástí hořkých bylinných likérů, vyrábí se z něj absint. V kuchyni se přidává pouze po špetkách do nádivek nebo k pečeným tučným masům, většinou ve směsi s jinými bylinkami. Vyluhovaný extrakt je dobrým dezinfekčním prostředkem. Pelyněk odpuzuje hmyz a působí proti parazitům. Po usušení se šedostříbřité listy výborně uplatní v suchých květinových vazbách. Rozkvetlé stonky jsou krásné v živých kyticích, ale po usušení se drolí. ©

Pažitka

vcielkaisr — Tue, 23 Dec 2008 18:58:55 +0000

Oblíbenou vytrvalou bylinku s jemnou cibulovou chutí používáme především čerstvou. Abychom ji měli stále po ruce, můžeme ji snadno pěstovat i v květináči za oknem. Množí se semeny nebo dělením trsů. Odrostlou zavadající nať úplně seřízneme, aby se pažitka mohla opět brzy zazelenat novou nati. Poupaty a květy zdobíme různé pokrmy. Pažitka má vysokou biologickou hodnotu, obsahuje éterické oleje, vitaminy C, B a karoten, dále vápník, draslík, fosfor a železo. Patří do salátů a pomazánek, polévek a omáček. Pokrájenou pažitkou lze zdobit většinu slaných jídel, také ji můžeme smíchat s jinými bylinkami (koprem, saturejkou, dobromysli, petrželkou, kerblíkem, tymiánem, bazalkou)m a tak připravit několik druhů a chutí tvarohových pomazánek. Není vhodná k sušení, ale dá se dobře mrazit. ©

Smetanka lékařská

vcielkaisr — Tue, 23 Dec 2008 12:01:31 +0000

Pampeliška roste na celém světě a patří mezi uznávané léčivky. Cenné látky, především množství inzulinu, který se uplatňuje při léčení cukrovky, jsou obsaženy hlavně v kořenu. Ten se sbírá v březnu a dubnu, ještě před květem. V té době se sbírají listy, které obsahují hořčiny, třísloviny, minerální látky, hojně vitaminu C s provitaminu A. Pampelišková nať se užívá ve formě nálevu, z kořene se vaří odvar. Kořeny neloupeme, ale důkladně vydrhneme kartáčkem. Odvar pomáhá jako diuretikum, při žaludečních a žlučníkových potížích, i jako podpůrný odvodňovací prostředek. Čerstvé listy se přidávají do salátům z květu se připravuje skvělý med, vhodný k doslazovaní čajů. Při poranění roní pampeliška hořkou bílou tekutinu, která způsobuje hnědé skvrny na pokožce i oděvu. ©

Ostružiník

vcielkaisr — Tue, 23 Dec 2008 11:41:29 +0000

Vytrvalý keř s dlouhými polehavými větvemi je hustě prorostlý trny a má fialovočerné sladké plody, které dozrávají od konce léta do podzimu. Ostružiny obsahují kromě organických kyselin a vitaminů také hořčík, vápník, fosfor, draslík, železo, měď, mangan a další velmi cenné látky. Z ostružin, které nestihneme sníst čerstvé, vaříme džem, marmeládu, rosol, šťávu nebo chutné víno. Pro léčivé čaje se sbírají mladé listy, obsahující třísloviny, organické kyseliny a vitamin C. Ostružiník působí svíravě, protizánětlivě, upravuje poruchy trávení. Listy jsou součástí čajů doporučovaných i při střevních a žaludečních potížích, ale také při kašli a nachlazení. Odvar z listů je vhodný ke kloktání a k omývaní drobných ranek a kožních vyrážek. Listy se fermentují a používají ve směsi s jahodníkem a maliníkem. ©

Merlík všedobr

vcielkaisr — Tue, 23 Dec 2008 11:22:34 +0000

Tato vytrvalá bylina roste jako plevel v úrodných půdách, v zahradách i na rumištích. Merlík se dá stejně jako lebeda zahradní, která je příbuzná velmi dobře využít jako zelenina. Mladé listy lze přidávat syrové na másle jako brokolici, silné stonky jako chřest. Merlík obsahuje mnoho minerálních látek – vápník, hořčík, ale i draslík, fosfor a železo, také množství vitaminu C a B a provitamin A. Má méně kyseliny šťavelové než špenát. Používání této byliny v kuchyni může zpestřit váš jarně letní jídelníček. ©

Meduňka lékařská

vcielkaisr — Tue, 23 Dec 2008 10:50:42 +0000

Tato vytrvalá rostlina z čeledi hluchavkovitých, tvořící keříky vysoké až 80 cm, patří ve světě léčivých bylin ke klasice. Obsahuje silice, třísloviny, hořčiny, sliz, pryskyřice a vitaminy, je bohatá i na minerální látky. Pro léčení se užívá nať, která má příjemnou, sladce citronově kořenitou vůni. Meduňka se přidává do dětských čajových směsí, nervových a žaludečních čajů. Působí proti nadýmání, křečím, osvědčila se i při nachlazení a chřipce. Dává se i do uklidňujících koupelí, nálev se používá k mytí mastných vlasů a k napařování obličeje. Využíváme ji všude tam, kde bychom použili citronovou kůru. Čerstvé listy meduňky jsou nenahraditelnou zelenou ozdobou sladkých dezertů, ovocných pokrmů, salátů i limonád. Neměla by chybět v žádné zahrádce. Její pěstování není náročné, má ráda slunnou polohu, roste i v chudších půdách. Semena klíčí pomalu, rostlinka ale brzy vytvoří mohutný trs. Lze ji množit i dělením, v létě stonkovými řízky. Na zimu ji raději přikryjeme chvojím, tak ji ochráníme před mrazíky. Sklizeň zelených natí provádíme 2x i 3x za rok vždy před květem. Zavěšujeme ji ve svazcích na teplé stinné místo. Sušené listy zdrhneme, ale nedrolíme. ©

Máta peprná

vcielkaisr — Tue, 23 Dec 2008 10:32:57 +0000

Máta je oblíbenou, vysoce ceněnou léčivou vytrvalou bylinou. Miluje vlhko a dobrou humózní půdu, roste v mokřinách, kolem potoků a na vlhkých loukách. Vyskytuje se v mnoha druzích, které vždy silně voní a chutnají po mentolu. Rostlina se rychle rozrůstá, množí se dělením trsů a hlavně podzemními oddenky. Zajistíme-li pravidelnou zálivku, lze mátu pěstovat i na balkoně či v bytě. Sklízíme listy a vrcholové výhonky, sušíme je v suchu a na tmavém místě zavěšené nebo rozprostřené na papíru v tenké vrstvě. Mátu lze i zmrazit. Obsahuje velké množství silic, flavonoidy a třísloviny, je velmi účinná proti nadýmání, žaludeční nevolnosti, střevním potížím, tlumí křeče zažívacího traktu a bolesti hlavy. Vdechování kapek mátového oleje pomáhá k uvolnění nosu při silné rýmě a nachlazení, mátový olej je účinný i při masážích ztuhlých a bolavých svalů. Velký význam má i pro kosmetický průmysl – přidává se do zubních past a masážních přípravků, prodává se i samotná mátová silice, která je nezbytnou složkou větrových bonbonů a mentolových žvýkaček. Mátu používáme i v kuchyni na vaření léčivého čaje, do likérů a punčů, o ovocných salátů, do rajské šťávy, míchaných nápojů, při grilování. ©

Mařinka vonná

vcielkaisr — Mon, 22 Dec 2008 23:35:37 +0000

Vytrvalá bylinka vytváří v květnu ve stinných bukových lesích nádherné koberce světlezelených lístečků a něžných bílých květů. Je zajímavé, že za několik měsíců po ní na stejných místech není ani památky. Zazelená se až zase na jaře. Před rozkvětem ostříháme opatrně abychom nezničili mělce kořenící rostliny – nať s přeslenovitě rostoucími listy. Mařinka začne silně vonět až při sušení, kde se uvolňuje kumarin, který je v ní obsažený a jenž má v malém množství uklidňující účinky (Pozor ve větším množství může škodit). Užívá se v čajových směsích při nespavosti, podrážděnosti a nervovém vypětí i jako močopudný prostředek proti zánětům a křečím. Mařinku nikdy neužívejte k léčení bez konzultace s lékařem! Můžete z ní však připravit lahodné májové víno, věneček z kvetoucích lodyh, anebo můžete sušenou bylinku se sladkou sennou vůní přimíchat do směsi potpourri, kde působí i jako fixativ vůní ostatních bylin a koření. ©

Maliník

vcielkaisr — Mon, 22 Dec 2008 21:22:33 +0000

Dvouletá bylina vytváří až 2 m pruty, které ve druhém roce zdřevnatí a nesou sladké, voňavé plody. (Maliník se velmi rychle rozmnožuje podzemními oddenky, které vytvářejí hustý kořenový systém). Vysazuje se na podzim a v dalším roce přináší první plody. Maliny dozrávají podle polohy od června do srpna. Některé zahradní velkoplodé odrůdy remontují a přinášejí druhou úrodu na podzim. Zralé plody příliš dlouho nevydrží, jsou však zdravé obsahují mnoho vitaminů, organických kyselin, flavonoidy, třísloviny, cukry, pektiny, vápník, draslík, hořčík, fosfor, železo, měď. Pomáhají při léčbě jaterních a ledvinových chorob a vzhledem k obsahu kyseliny salicylové i při horečce. Plané maliny mají vyšší obsah účinných látek a pro organismus jsou cennější. Jako léčivá droga se používají i listy – sbírají se v době květu rostliny, suší se nebo fermentují (jako náhražka černých čajů spolu s listy jahodníků a ostružiníku). Využívají se v čajových směsích při léčení nemocí z nachlazení a onemocnění močových cest. Pro svou chuť a vůni jsou oblíbenou součástí rodinných bylinkových čajů. ©

Pampeliška

vcielkaisr — Sun, 21 Dec 2008 21:46:50 +0000

I táto škodná v pěstěném trávníku či na záhonech je léčivou rostlinnou (drogou je sušený kořen). Její listy se využívají jako časně jarní salátová zelenina nebo dušená příloha k masitým pokrmům. Z květů se připravuje lahodný med nebo osvěžující limonáda. Nať vyšlechtěných odrůd pampelíšky se do specializovaných obchodů celoročně dováži jako lahůdkové salátová zelenina. Je však na naše běžné poměry drahá. Vyplatí se proto vyhlédnout si na podzim ve svém okolí několik silných rostlin, přikrýt je před příchodem mrazů vyšší neprůhlednou nádobou a zjara sklízet bělené křehké listy chuťově podobné čekance na pikantní salát. ©

Kopřiva

vcielkaisr — Sun, 21 Dec 2008 21:46:12 +0000

Zahrádkáři ji znají pouze jako neobyčejně houževnatý plevel, pro farmaceuty je nenahraditelnou léčivkou, kulinářští ji řadí někam mezi typicky předjarní koření a zeleninu. Skýtá nejranější z nejvydatnější přirozený zdroj vitaminů, chlorofylu i nerostných látek, především křemníku. Jako koření se používají mladé lístky do nádivek – hlavně do velikonoční hlavičky – zeleninových polévek a příloh, samostatně se upravuje jako špenát, od něhož je prakticky k nerozeznání (chuť se zjemní přidáním mléka). Je také nedílnou součástí ozdravených kůr a čajů. Ale zde pozor – bez konzultace s lékařem se nesmí dlouhodobě užívat! Listy kopřiv se před úpravou spaří, aby zmizela palčivost. ©

Libeček

vcielkaisr — Sun, 21 Dec 2008 21:43:45 +0000

Také libeček se řadí mezi léčivky, podporuje činnost srdce, jater i zažívání. Jako koření se používají listy podobné celeru a chuti připomínající maggi. Přidávají se čerstvé či sušené do polévek, omáček s masovým základem, karbanátků, nádivek, rajčatového salátů a k dušeným masům. Do pokrmů dáváme jen několik lístků, protože libeček je velmi aromatický. Můžeme jej v tomto období pouze přirychlit na podzim odkopneme z trsu část se 2 puky, vsadíme ji do velké nádoby a až do začátku ledna ji necháme ve chladném sklepě. Pak ji přeneseme na teplé a světlé místo a udržujeme zem vlhkou, ale nepřemokřenou. Nať rychle vyraší a odrůstá. ©

Meduňka

vcielkaisr — Sun, 21 Dec 2008 21:41:38 +0000

Nejen aromatické koření, ale i léčivá rostlina, která mívala v zahrádkách své stálé místo. Účinky rostliny příjemně vonící po citronu znali už v antice. Čerstvá či sušená se využívá všude tam, kam se dává citronová kůra: k dochucení mas, omáček, salátů, nálevů, čajů, koktejlů, octů, majonéz, dezertů či jogurtů. Lístky se nesmí tepelně upravovat, protože ztrácejí chuť i vůní. Postavíme-li na podzim odkopek meduňky v květináči na teplé a světlé místo a přiměřeně ho zaléváme, budeme mít k dispozici čerstvou meduňku až do jara. ©